5.9.2009 Tentokrát Mgr. Jiří Hromada odpověděl na čtyři otázky. Stále mu můžete zasílat své dotazy do pátku 11. 9. na které odpoví v neděli 13. 9. a pokud to nestihnete, tak je předáme v dalším kole.
Jak se díváte na výrok Ústavního soudu ohledně zrušení voleb?
Tereza Mikšaníková, Praha
Ústava je oporou demokracie. Je-li dobrá, netřeba ji měnit. Je-li špatná, trpí občané. (Obzvláště menšiny, které chrání, musejí úzkostlivě chránit její nedotknutelnost.) Může být nedokonalá – pak je ji možné doplňovat – nikoli však v principu měnit, to raději ústavu novou.
Ústavní soud nezrušil volby. 10. září chce rozhodnout, zda stížnost proti rozhodnutí poslanecké sněmovny o předčasných volbách je protiústavní. Pak se uvidí.
Já jsem přesvědčen, že sněmovna rozhodla protiústavně – účelově, jak se jí to hodilo vzhledem k aktuální situaci. Ústavní by bylo, kdyby po vyjádření nedůvěry vládě došlo k trojitému neúspěšnému pokusu o vytvoření nové vlády. Pak by prezident oprávněně – podle ústavy - vyhlásil termín předčasných voleb.
Takhle je pro mne zatím ústavní variantou dodržet termín řádných voleb – v červnu 2010. Obávám se, že se to zas nějak upeče „v zájmu lidu“. Lid ale už má plné zuby machinací - tahle garnitura našich reprezentantů opakovaně prokazuje svou neschopnost, která je dána obhajobou pouze vlastních zájmů.
Proto je nutné podpořit nové, třeba menší (ony vyrostou) subjekty – jako třeba Stranu zelených, jejíž předseda Ondřej Liška jako jediný byl schopen říci otevřeně v médiích občanům pravdu.
Co pro Vás osobně politika znamená?
Tereza Mikšaníková, Praha
Jakmile se člověk narodí do tohoto světa – je v zajetí politiky. Už jako mimino si vytváří své politikum – jak něčeho dosáhnout, aby mu bylo dobře. Politika dospělá, veřejná, pro mne jednoznačně znamená službu obci.
Rodí se lidé konzumující, kteří stále něco po druhých žádají, jsou neukojitelně nespokojení. A pak se rodí ti, kteří pomáhají, kde se dá. Jen tak...
Najdete je však spíše v komunální politice, nebo ještě hustěji – v neziskovém sektoru.
Politika je už to, že jdu k volbám, když už konečně mohu svobodně volit koho chci – a dám hlas třeba menšímu zlu. Nebo se vzepřu státní buzeraci a nepolevím, dokud ji nezmůžu. Nikdo není apolitický – zvolený životní styl – ignorovat politiku, je rovněž – politika. Jde jen o to, zda je přínosná jen pro mne, nebo pro mnohé jiné. Pokud mám v sobě schopnost pomáhat – jsem povinen tak konat. I se všemi nedostatky, chybami, trápeními, jež se na takové cestě nutně narodí...
Politika pro mne znamená celoživotní šachovou partii, bez možnosti dát mat...
Připadají Vám lesby agresivní?
Jana, Příbram
Ne! (Některé děsně...)
Čím myslíte že je způsobené, že lidé jsou málo zodpovědní?
Nikola Janečková, Praha
Povrchností, která se stává životním stylem. Počínaje vyznáním lásky prostřednictvím SMS (myluju tje) místo něžných dopisů, psaných rukou. Konče slibováním všeho možného, i když vím už ve chvíli, kdy slibuju, že to nemohu zvládnout. Všechno rychle – kariéru, prachy, dům, auto, všechna práva včetně adopcí, sex – teď, hned teď... Zdá se mi, že ztrácíme cit pro druhého. Co bychom se snažili splnit slib, vrátit dluh, přijít včas – když ti druzí jsou stejní jako my. Že jim způsobíme problémy? No a co, nejsou to naše problémy... Povrchnost... ve všem, kam se podívám, spěch. Honba životem za něčím, co neuspokojuje, tak rychle za dalším – zase ne, pořád dokola... Samozřejmě, nejsou všichni stejní. Ať žije jinakost...